Co má umět předškolák? Není toho málo.

Už Jan Amos Komenský ve svém Informatoriu školy mateřské rodičům a vychovatelům vysvětloval, co by šestileté dítě mělo umět.

Už Jan Amos Komenský ve svém Informatoriu školy mateřské rodičům a vychovatelům malých dětí vysvětloval, co by šestileté dítě mělo umět a čemu by mělo rozumět. Nabízel k tomu i náměty na různé činnosti, jimiž se rozvíjejí potřebné dovednosti.

Komenský mluvil o tom, že děti ve věku do šesti let se mají učit ctnostem a seznamovat se s věcmi kolem sebe. Zmiňoval také hudbu, aritmetiku nebo dialektiku. „Dialektiky do šesti let začátek musí být takový, aby dítě v tom čase dobře rozumělo, co jest otázka a co odpověď; a že se vždycky co nejvlastněji k věci odpovídat má: ne aby jeden o hruškách, druhý o slivách mluvil.“ Poznamenal, že děti se mají seznámit s řemesly a také že se rodiče mají starat o to, aby děti byly zdravé. Malé děti by se též podle Komenského neměly přetěžovat. „Nebo pláň mdlá, k štěpování vzatá, mdle a znenáhle roste, silnější spěšně a mocně. Koníček také, příliš časně zapřažený, zemdlen bývá, ale dáš-li mu čas k vymrštění se, potáhne tím silněji a nahradí všecko,“ říkal učitel národů.

S myšlenkami Jana Amose Komenského koresponduje též Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, a dokonce i školský zákon. „Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálněpedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami,“ píše se v něm.

Ačkoli zákon zmiňuje základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, nemá být mateřská škola „přípravkou“ na školu základní. Kromě toho, že by se tím znevýhodňovaly děti, které do školky nechodí, by podle odborníků měla mateřská škola pracovat především na rozvíjení předpokladů pro budoucí základní vzdělávání. A tím není znalost písmenek nebo základního počítání, ale spíše samostatnost či schopnost soustředění. Konkretizované očekávané výstupy RVP PV, jež v průběhu dubna zveřejnilo ministerstvo školství a mateřské školy s nimi mají pracovat od 1. září 2012 (článek byl uveřejněn v polovině roku 2012, pozn. redakce), mají podle dnes již bývalého ministra Josefa Dobeše, který dokument podepsal 30. března 2012, napomoci pedagogům při naplňování cílů RVP PV. „Upřesňují požadavky na jednotlivé očekávané výstupy v podobě činností a příležitostí tak, aby bylo zcela jasné, co by mělo dítě zpravidla na konci předškolního vzdělávání dokázat,“ napsal Josef Dobeš v průvodním dopise.

Ze standardů očekávané výstupy

Podle oslovených odborníků je hlavní změnou, kterou prošly standardy předškolního vzdělávání, aby se proměnily v konkretizované očekávané výstupy, změna jejich označení. Jinak ale odborníkům z pedagogických fakult není úplně jasné, k čemu by měly sloužit. „Je to další cílová kategorie, ke které se bude vztahovat plánování a evaluace učitelky v mateřské škole,“ říká Mgr. Eva Svobodová z PedF Jihočeské univerzity. „Už dnes jsou učitelky zavaleny ,papírováním‘. Setkávám se s tím, že učitelky musí opisovat do svých obvykle týdenních plánů záměry učitelky, výstupy a někdy i klíčové kompetence, a opisují to automaticky a formálně, což vede k povrchnosti celého vzdělávacího procesu.“ Eva Svobodová kritizuje i nejednotnost předkládaného materiálu. „Konkretizované očekávané výstupy mi přijdou velice nesourodé, jako když dáme do jednoho koše melouny a rybíz. Některý výstup je obrovský, má spoustu dalších ,podvýstupů‘ a budeme k němu směřovat denně, a přece se nám ho nepodaří zcela naplnit: umět kooperovat, dohodnout se s ostatními, jiný lze děti naučit během jednoho dopoledne: pojmenovat viditelné části těla včetně některých dílčích částí a některé vnitřní orgány.

To souvisí s tím, že některé výstupy, především ty, jež jsou dobře měřitelné, jsou rozpracovány do detailů a jiné, málo či vůbec neměřitelné, jsou uvedeny pouze rámcově, takže lze předpokládat, že budou spíše opomíjené.“ Některé výstupy nejsou podle Evy Svobodové dostatečně promyšleny a doformulovány. „Například výstup respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých by mohl být chápán jako přizpůsobení se pravidlům, jež děti spoluvytvářely s dospělým, ale také jako bezmezná poslušnost vůči dospělým, se kterými dítě přichází do styku. A víme, že právě tento výstup by v důsledku mohl dítěti ublížit, kdyby se setkalo s patologicky jednajícím dospělým a neumělo by mu odporovat a říci ne (s tebou nikam nepůjdu, musím jen s maminkou apod.). Nemusí to být vždy jen cizí člověk, kdo dítěti ubližuje, ale nejčastěji jsou to skutečně lidé, které dítě zná, nebo už s nimi někdy přišlo do styku,“ tvrdí odbornice.

Eva Svobodová se zamýšlí i nad tím, k čemu budou konkretizované očekávané výstupy sloužit. „Bude to skutečně pomocná pomůcka pro učitelku, nebo se časem transformují v kontrolní výstupový test, který povede k zaměření na výkon a dalšímu stresování dětí už v předškolním věku? Mám obavy, že konkretizované očekávané výstupy povedou ke zvýšení významu řízených činností a dnes již nadmíru dlouhé a ne vždy pro děti zajímavé řízené vzdělávací činnosti v dopoledních hodinách v mateřské škole se ještě prodlouží a ztěžknou dalšími dovednostmi a vědomostmi, které v nich bude dítě muset získat.“ Svůj komentář ke konkretizovaným očekávaným výstupům uzavírá myšlenkou, že našemu předškolnímu vzdělávání schází průhlednost a jasnost v cílových kategoriích, která by napomohla učitelce vytvořit si určitou hierarchii důležitosti a potřebnosti jednotlivých cílů. „V předškolním období, které je časem utváření osobnosti a socializace jedince, by mělo být zcela jasné, že učitelka nikdy nemůže upřednostnit bezmyšlenkovité biflování například částí těla před činností, která umožňuje prostor pro domlouvání se ve dvojicích či malých skupinách a vede k dovednosti spolupracovat s ostatními dětmi (například hra na lepidlo). Vytvoření takovéto hierarchie by napomohlo porozumění a možná by odlehčilo onu papírovou upachtěnost, se kterou se nyní naše předškolní vzdělávání potýká.“

Ke konkretizovaným očekávaným výstupům se vyjádřila i PhDr. Zora Syslová, Ph. D., která působí na PedF MU. „Takto zpracované výstupy předškolního vzdělávání nemohou předškolním pedagogům pomoci s tím, jak mají k těmto výsledkům dospět. Ba naopak. Spíše než aby šli cestou podpory samostatného objevování dítěte a konstruktivistických přístupů ke vzdělávání, budou je takto formulované výstupy ,lákat‘ k tradičnímu transmisivnímu předávání hotových informací. Jediná viditelná reakce a změna, která se udála po recenzním řízení, byla, že se tento materiál již neoznačuje ani jako standardy, ani jako metodický materiál. Neplní totiž ani jednu z těchto dvou funkcí. Pakliže ovšem neplní funkci ,výstupního nástroje‘ či metodické pomoci učitelům, jakou funkci tedy plní? A to jsme opět na začátku všech diskuzí - proč tento materiál vůbec vznikl, jak může pomoci terénu se zaváděním změn spojených s kurikulární reformou a jaké místo vůbec v koncepčních materiálech kurikulární reformy má?“ Nepodepsaný dokument Konkretizované očekávané výstupy mají i určité formální nedostatky.

V dokumentu chybí údaj o autorském týmu a recenzentech mate riálu. U takto zásadních koncepčních materiálů bývá vždy uveden výčet autorů a bývá také zmíněna jejich odborná erudice. Požádala jsem proto ministerstvo školství, aby mi sdělilo, kdo je autorem materiálu. „Autorský tým byl složen ze zástupkyň z řad učitelek mateřských škol, ČŠI, NÚV, VŠ a MŠMT ČR. Na recenzi se podíleli zástupci pedagogů mateřských škol a zástupce pedagogické fakulty,“ zní odpověď ministerstva. Žádná konkrétní jména jsem se nedozvěděla, ani když jsem se ptala, zda ministerstvo školství spolupracovalo při práci na dokumentu s pedagogickými fakultami a s odbornými profesními organizacemi. Odpověď byla opět velmi stručná: „Ano, ministerstvo spolupracovalo s pedagogickými fakultami i odbornými organizacemi, konkrétně s Pedagogickou fakultou UK v Praze a s Vyšší odbornou školou pedagogickou a sociální v Praze.“

Byla jsem zvědavá i na to, zda ke konkretizovaným očekávaným výstupům RVP PV proběhnou nějaké semináře pro učitele. „Seminář proběhl 27. 11. 2011. V současné době MŠMT ČR seminář neplánuje, neboť plošné proškolování učitelek mateřských škol je součástí jedné z aktivit schváleného individuálního projektu národního ,Podpora pedagogů mateřských škol‘.“ Ministerstva školství jsem se ptala i na to, jak mají učitelé s materiálem pracovat? Řada popsaných očekávaných výstupů totiž sama o sobě nestačí; podle mého názoru by nemělo jít o to, aby se děti něco mechanicky naučily (například geometrické tvary), ale aby tomu skutečně rozuměly. Osobně se obávám, že materiál povede k určitému schematismu v práci s předškolními dětmi. Z ministerstva školství jsem dostala následující odpověď. „Jak s konkretizovanými očekávanými výstupy pracovat, bude popsáno v metodických materiálech, které vzniknou v již zmíněném individuálním projektu národním.“

Jeden z očekávaných výstupů se týká i práce s počítačem. Děti by měly být schopné ovládat jeho základní funkce. Některé mateřské školy ale při práci s dětmi počítače nepoužívají - například waldorfské školky, jež mají akreditaci MŠMT ČR. Počítá se s tím, že některé konkretizované očekávané výstupy závisejí na podmínkách školy? „Samozřejmě počítá,“ zní lakonická odpověď ministerstva školství. Na závěr jsem si neodpustila otázku, kterou pokládám od chvíle, kdy se na materiálu pracuje. Když se loni objevila myšlenka standardů předškolního vzdělávání, z nichž se posléze staly konkretizované očekávané výstupy, mluvilo se o testování předškoláků. K čemu budou konkretizované očekávané výstupy sloužit? „Předškoláky nelze testovat, neboť docházka do mateřské školy není povinná. Konkretizované očekávané výstupy jsou určeny k tomu, aby děti vstupující do základního vzdělávání měly nastaveny přibližně stejné podmínky dovedností,“ vysvětluje ministerstvo školství účel materiálu.

Co bude zajímat školní inspekci?

V plánu hlavních úkolů ČŠI na tento školní rok bylo uvedeno, že ČŠI bude monitorovat zavádění standardů předškolního vzdělávání. Jejich příprava se protáhla a během ní se také trochu pozměnila koncepce a název dokumentu. Zajímalo mě, zda budou konkretizované očekávané výstupy RVP PV zahrnuty do plánu hlavních úkolů ČŠI pro příští školní rok. „Plán hlavních úkolů schvaluje ministr školství. Úkol je v návrhu plánu na školní rok 2012/2013 uveden ve znění Podpora zavádění standardů PV v MŠ, ale můžeme upřesnit znění: Doplnění RVP PV - konkretizované očekávané výstupy. Činnost ČŠI by měla být zaměřena na zapracování (využívání) konkretizovaných očekávaných výstupů do ŠVP (plnění Opatření ministra školství ze dne 30. března 2012), a to formou monitorigu,“ sdělila mi Lucie Kovaříková, referentka náměstka ústřední školní inspektorky. České školní inspekce jsem se ptala také na to, jak by měly být konkretizované očekávané výstupy zapracovány do školních, resp. třídních vzdělávacích programů.

„Konkretizované očekávané výstupy RVP PV vycházejí z očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí RVP PV. Konkrétní očekávané výstupy nabízejí pedagogům jasnou podobu očekávaných výstupů, která jim může pomoci v tom, co by mělo dítě na konci předškolního vzdělávání vědět a znát či jaké by mělo mít dovednosti a postoje.

Podle RVP PV má být předškolní vzdělávání důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí. S pomocí konkretizovaných očekávaných výstupů by měl být tento požadavek lépe realizován. Pedagogové mohou v rámci integrovaných bloků v třídních vzdělávacích programech stanovit cílenou vzdělávací nabídku, která je pro naplňování očekávaných výstupů smysluplná a účelná.“

Jaká je představa České školní inspekce o tom, jak by předškolní pedagogové měli s tímto materiálem nakládat, používat jej v praxi? Lucie Kovaříková mi odpověděla takto: „ČŠI nemůže při hodnocení škol vycházet z ,představy‘. ČŠI postupuje při hodnocení škol v souladu s ustanoveními školského zákona a dalších prováděcích předpisů a kritérií hodnocení, která předkládá MŠMT ČR ke schválení. Pro předškolní pedagogy je materiál pomůckou, jež by jim měla napomoci při naplňování cílů RVP PV a cíle stanoveného školským zákonem v § 33. Pro školní inspektory budou konkretizované očekávané výstupy při inspekční činnosti východiskem pro hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v mateřské škole, přičemž základním kritériem hodnocení je účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte.“ Z vyjádření České školní inspekce dále vyplývá, že inspektoři budou sledovat používání konkretizovaných očekávaných výstupů RVP PV v mateřských školách.

V průvodním dopise ke konkretizovaným očekávaným výstupům RVP PV se píše, že by měly stanovit, co by dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla mělo dokázat. Bude Česká školní inspekce sledovat i to, zda děti dosahují očekávaných výstupů? A pokud děti očekávaných výstupů nedosáhnou, bude z toho pro školu či pedagoga vyvozován nějaký důsledek? „ČŠI na základě ustanovení školského hodnotí ve školách podmínky, průběh i výsledky vzdělávání, a to s využitím kritérií hodnocení. Cíle vzdělávání, které jsou stanoveny v RVP PV a ve školním vzdělávacím programu, může každé dítě dosáhnout v míře, která odpovídá jeho individuálním možnostem. Pedagog má povinnost sledovat proces osvojování těchto způsobilostí jak v rámci třídy, tak u jednotlivých dětí a při vzdělávání volit takové metody a formy, aby děti získávaly co nejvíce. Škola musí poskytovat vzdělávání v souladu se školským zákonem a podle RVP PV. Za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání ve škole zodpovídá ředitel školy. Proto je velmi důležité, aby podmínky, průběh a výsledky vzdělávání ve škole sám průběžně sledoval, vyhodnocoval a na základě svých zjištění průběžně přijímal účinná opatření,“ říká zástupkyně České školní inspekce.

Záleží na učitelích

Jestli se konkretizované očekávané výstupy RVP PV stanou užitečnou pomůckou, nebo zkomplikují práci učitelům, zatím nevíme. O tom, jaká cesta povede ke kýženým dovednostem, nerozhodne nikdo jiný než pedagog. Na něm je, zda zvolí cestu drilu a bifl ování izolovaných vědomostí, nebo zda dětem dopřeje radost ze samostatného poznávání. Ministerstvo školství se na semináři, který proběhl loni na podzim, vyjádřilo, že základní školy očekávají připravené děti. Jako by do první třídy měli nastoupit už „předučení“ školáci. Školní inspekci bude zajímat účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte. A učitelé si to musí sami přebrat, nebo počkat na slibované semináře a metodické materiály, které jim nabídne slibovaný individuální projekt národní.

Hodnocení: 
Zatím nehodnoceno

If you are looking for a detailed threshold guide, try these sites: www.wonderful-prague.com