Co dělat, když se dítě vzteká?

Téma:
Spousta maminek a tatínků se ptá „Co mám dělat, když se vzteká?“ Až na letní dovolené uvidíte u vody podrážděné rodiče a ukřičené děti, zkuste se zamyslet, jak byste reagovali vy? Zkuste si položit otázku: „Proč se vlastně dítě vzteká?“ Myslíte, že se děti vztekají rády? Pokud ne, jaký k tomu mají důvod? Pokud ano, co je na tom baví?

Proč se vlastně vzteká?

Důvodů, proč se dané dítě vzteká, může být celá řada, obecně lze ale říci, že dítě chce zkrátka prosadit svou vůli, svůj názor. Nechápe, že na některá rozhodnutí, nebo činnosti je zkrátka ještě malé. Jak mu to ale vysvětlit, když je malé na to, aby to pochopilo? To bývá právě ten háček.  Vztek pak pramení právě z toho rozporu, že dítě chce něco dělat, ale nemůže. Pokud by chápalo, proč to nejde, nemělo by důvod ke vzteku. Vztek je jakýsi boj z nesouhlasu. Má jiný názor a chce přebít ten Váš. S věcmi, které chápeme a respektujeme, neválčíme. Dítě se nevzteká, že zapadá slunce, že věci padají na zem, chápe, že to tak prostě je. Vzteká se, že ho nutíte mít svetr, když si myslí, že je venku dost teplo, aby šlo bez něj.

Jak vztek řešit?

Jak dítě vyrůstá, roste i jeho schopnost chápat souvislosti světa kolem něj. To, jak důkladně mu vysvětlíme naše rozhodnutí, je tedy nutné volit dle jeho schopností. I když dítěti vysvětlíme vše adekvátně jeho uvažování, stejně budeme narážet na situace, kdy se Vaše názory budou lišit. Kdy jít domů, kdy jít ven z vody… Jak jsme zmínili výše, dítě je v nerovném postavení, kdy jeho názor často nemá takovou váhu, jako názor rodiče. Dítě, které tento rozpor vnímá výrazně, se vzteká více. Reagoval by tak nejspíš i každý dospělý, kdyby mu někdo přikazoval a rozhodoval za něj. Zkuste proto dítě více zapojit do rozhodování, dejte mu „ochutnat“ váhu jeho rozhodnutí. Dejte mu nabídku více činností, nechte ho volit. Jsou rozhodnutí, kdy může cítit, že jeho názor má stejnou váhu jako Váš.

Kdy dítě může rozhodovat?

Je jen na rodičích, kolik prostoru v rozhodování dítěti dají. Žádná kniha ani odborník nerozhodne lépe než rodič, který své dítě a situaci zná nejlépe. Samozřejmě to klidně s odborníkem můžete probrat, ale rozhodnutí bude na Vás. Jsou případy, kdy může rozhodovat dítě (žluté nebo modré tričko?) a případy, kdy finálně nemůže rozhodnout nikdy (rozhodnutí o tom, kdy jít spát). Dítě ví, že rodič je daleko mocnější a v případě, že si „užije“ dostatek svého vlastního rozhodování, bude snáze respektovat to, že existují věci, které nejsou v jeho kompetenci. V případě nejasností se však bude ujišťovat, zda se jeho kompetence „přes noc“ nerozšířily. Vše, co není jasné, se zkrátka musí testovat, ověřovat, pokoušet. Je tedy na rodičích, jak jasně dají dítěti najevo, do čeho mluvit může a do čeho nikoliv.

Sledujte vývoj

Uvidíte, že pokud budete sledovat vývoj a epizody vzteku v delším horizontu, v řádu týdnů až měsíců, situace se bude měnit podle Vašeho přístupu. V případě, že se četnost vzteku zvyšuje, zkrátka zkuste něco dělat jinak, nebo se přijďte poradit. Obecně však lze říci, že zvýšením míry rozhodování dítěte a zvýšením váhy jeho názoru se četnost vztekání snižuje. Počítejte také s tím, že občas se vztekáme i my dospělí a respektujte to, že občas se zkrátka Vaše pohledy nesejdou a nějaká menší scéna proběhne. Jde o to, aby jich bylo co nejméně a dítě Vás respektovalo v případech, kdy je to zkrátka bezpodmínečně nutné.

Hodnocení: 
Zatím nehodnoceno

If you are looking for a detailed threshold guide, try these sites: www.wonderful-prague.com