Jak rozvíjet řeč u batolat

Téma:
Průměrné 24m dítě má aktivní slovní zásobu 10-250slov (spodní hranice širší normy a vrchní hranice širší normy). V tomto věku je stále fyziologická i úplná nemluvnost (zejména u chlapců). V tomto věku by však každé dítě mělo být již velkou pasivní slovní zásobu. Děti znají názvy spousty předmětů, lidí, zvířátek atd., a hlavně nemají problém s porozumění v běžné řeči a zvládají dvojsložkové pokyny typu: dej kostku na stůl, přines si z chodby botiček, sedni si na židli atd.

Od dvou let se u dětí rozvíjí tzv. "hlubší porozumění", tj. děti nemají problém chápat již abstraktnější otázky typu: z čeho se pije, čím se jezdí, co se kutálí, v čem bydlíme atd. Pokud dítě nemluví, měli by jsme se na porozumění řeči zaměřovat více než u dětí, které mají běžnou slovní zásobu odpovídající k věku. U nemluvících (málo mluvících) dětí se toto porozumění trénuje pomocí reálných předmětů či obrázků. Před dítě se např. vyskládá hrneček, autíčko, míč ( prostě předměty, se kterými dítě přichází běžně do styku), a rodič se ptá právě otázkami : z čeho se pije, čím se jezdí atd. Dítě bud věc podává, nebo na ni ukazuje prstem.

Pokud dítě nerozumí k věku, tak v drtivé většině případů ani nemluví, nebo výrazně v řeči zaostává. Opožděné porozumění je problém VŽDY, a rodič by měl v každém případě s dítětem absolvovat psychologické vyšetření, které potvrdí či vyloučí závažnější problém.

Jak tedy rozvíjet řeč u batolat?

  • Rozvíjíme zejména porozumění řeči. Dítěti neustále vše komentujeme, ale stále stejně a ne moc složitě. Porozumění trénujeme také pomocí obrázků, kdy se dítěte ptáme a dítě prstem ukazuje správné odpovědi. U batolat začínáme s menším počtem obrázků, většinou se třemi. Takto malé děti mají ze začátku problémy se orientovat ve více obrázcích a mohlo by to být pro ně příliš složité. Postupem času se dítě vytrénuje třeba až na 3*4 obrázky. 
  • Rozvíjíme jemnou a hrubou motoriku. Motorika s vývojem řeči vysoce souvisí, děti motoricky zdatné většinou i lépe mluví (pokud nemají vývojovou vadu řeči nebo opožděný vývoj řeči). Co se týče jemné motoriky : dítě může dávat drobné předměty (fazole např.) do Pet lahve, nejdříve levou, potom pravou rukou. Zdatnější děti dokážou ruce střídat. Kreslíme prstíkem do mouky, trháme papír na malé kousky, které následně ze země sbíráme. Dítě může stavět z drobnějších kostiček, listovat knihou nebo časopisem. Ideální je též navlékání korálků a jiných drobnějších předmětů. Co se týče hrubé motoriky: dvouleté dítě by už pomalu mělo zvládat cílesměrnou chůzi, tj. jde tím směrem, kterým jde rodič. Což ovšem neznamená, že dvouleté dítko již nesmí jezdit v kočárku!!! Ale mělo by být schopné ujít kratší úsek podle rodiče. Děti by měly jezdit na odrážedle, zkoušet skákat snožno, učit se střídat nohy do schodů atd. Tréning hrubé motoriky je vysoce individuální, vždy se musíme přizpůsobit momentálním schopnostem dítěte a pouze se je snažit lehce podpořit.

  • Rozvíjíme zrakové rozlišování. První stupen je přikládání obrázku na obrázek stejný. K tomuto nám dobře poslouží obyčejné pexeso nebo loto. Děti zdatnější můžou přikládat na stín příslušný obrázek. Poslední stupeň je tzv. generalizace, dítě je schopné přiložit např. na obrázek psa, obrázek psa jiného (jiná rasa), popř. psa v jiném provedení. Generatizace je velice důležitá, dítě se naučí poznatky přenášet. Chápe, že např. pes kreslený je to samé jako pes živý, nebo pes vymodelovaný a také, že existují různé druhy psů.

  • Rozvíjíme vizuo-motorickou činnost. To je taková činnost, při které dítě umí stavět dle předlohy. Nejlepší pro takto malé děti jsou obyčejné kostky. Nejdříve dětem stavíme vzory 2D, tj. kostky leží na zemi pod sebou (nad sebou, vedle sebe), pokud dítě dokáže napodobit stavbu 2D, přecházíme na stavění 3D, tj. kostky stavíme na sebe do prostoru.

  • Rozvíjíme logické myšlení. V tomto věku jsou nejlepší různé vkládačky a puzzle. Dítě učíme poznávat souvislosti v běžném životě. Opět nám dobře poslouží obrázky, které dítě k sobě přiřazuje. Např. kartáček - pasta, jídlo - talíř, čepice - hlava atd. 

  • Rozvíjíme alternativní komunikaci. Bud můžeme s dítětem začít znakovat, nebo se dorozumívat pomocí obrázků. V žádném případě alternativní komunikace rozvoj řeči nebrzdí (jak bohužel tvrdí i někteří "odborníci"), ale právě naopak podporuje!!!

  • Rozvíjíme u dětí neverbální komunikaci. A to především gesta. Neverbální gesta jsou předstupeň k verbální komunikaci a nelze je přeskočit. Nejlepšími pomocníky jsou různé básničky s ukazováním, např. Brambora: koulela se zeshora (dítě ukáže směrem dolů), velikánská brambora (dítě dělá velký krouživý pohyb). Neviděla (dítě si zakryje oči), neslyšela (dítě si zakryje uši) atd.

Řeč je nejsložitější proces ve vývoji dítěte. Na jeho rozvoji mají podil všechny ostatní složky vývoje, které jsou navzájem propojené. Zdravé dítě se učí mluvit samo, rodič rozvoj řeči může jen lehce podpořit. U dětí, které mají s řečí problémy, je třeba pracovat více a intezivněji. Ve dvou letech není brzy navštívit klinického logopeda, který dítě formou hry vyšetří a doporučí další postup, či si dítě vezme k sobě do péče. V tomto věku není logopedie o opakování a nácviku hlásek, ale právě o rozvoji porozumění a všech ostatních složek vývoje. Malé děti vnímají nejvíce přes obrázky, proto jsou při rozvoji řeči velice důležité.

Hodnocení: 
5
Průměr: 5 (1 vote)

If you are looking for a detailed threshold guide, try these sites: www.wonderful-prague.com