Jw - hodnocení obsahu
Většina dětí v České republice má přístup na Internet, doma nebo ve škole. Surfují, emailují, chatují a hrají online hry, přičemž neskrývají své osobní údaje: emailové adresy, fotografie nebo dokonce i telefonní čísla. Z toho důvodů je vzdělávání dětí o bezpečném a odpovědném chování na internetu velmi důležité. Zde je deset tipů, jak mohou rodiče své děti na webu chránit:
Některé děti jsou odjakživa ve společnosti svých vrstevníků jako ryba ve vodě, což je ideální stav. Ale jsou i děti, a není jich málo, pro které je návštěva hřiště či dětské oslavy přímo noční můrou…
Když člověk zaslechne, co mu nějak nesedí, hned zbystří sluch. Já zbystřím sluch, když zaslechnu to, co říká nadpis této kapitolky – dnes je taková doba…
Obecně přijímaná a některými odborníky paušálně potvrzovaná teze o negativním vlivu rozchodu rodičů na dítě vychází nejen z reálného, ale i z idealizovaného obrazu RODINY.
Byl vzděláván ve školském systému, který vycházel z toho, že svět zůstane navždy v podstatě stejný, jen s menšími změnami v módě. Ve škole jsme získali soubor dovedností, který byl založen na tom, jaké druhy práce byly nejžádanější v roce 1980.
V rámci tohoto programu bylo proškoleno 427 žáků prvního stupně Základní školy v Roztokách u Prahy. Jednalo se o kompletní proškolení prvního stupně. Z tohoto počtu pouze dva žáci odmítli se aktivně zúčastnit při aktivitách programu, přesto však trvali na tom, že budou alespoň pasivně přihlížet. Z těchto proškolených 427 žáků ZŠ Roztoky u Prahy byli:
Tato část definuje jednak jednotlivé role v rámci realizačního týmu, skladba programu, ale také pomůcky, které jsou doporučené použít.
Pro pochopení teoretického základu systému, na kterém je postaven tento program, je nutné se blíže seznámit s následujícími termíny:
„C.A.T.S. program – rozvoj žádoucích vzorců chování dětí“ se skládal ze dvou hlavních částí:
Projekt byl pilotně realizován na 1. stupni základní školy ve spolupráci s rodiči dětí. Cílovou skupinou byly dětí mladšího školního věku, rodiče a pedagogové. Program trval v průměru 2 hodiny a pracoval se skupinou maximálně 15 dětí tak, aby byl zaručen maximální individuální přístup ke každému dítěti. Standardní program tak sestával ze dvou hlavních témat (více viz níže, kapitola 4) a mezi nimiž měly děti přibližně 10-15 minutovou přestávku. Doba trvání jednotlivých témat byla přibližně 45 minut.
Násilí mezi dětmi i ze strany další osoby má bohužel stále vzestupnější tendenci. Podle oficiální studie nazvané „Přehled znalostí o násilí mezi mládeží: trendy, strategie a reakce v členských státech EU“ z roku 2006 je nejčastěji formou násilí mezi dětmi napadení.
V České republice neustále roste počet dětí, které se setkávají s násilím buď v roli agresora či napadeného. Dlouhodobě se ukazuje, že včasná prevence a vysvětlení dopadů násilí na obě výše zmíněné role v konfliktu, spolu s poskytnutím alternativního řešení konfliktů, může jednak zabránit samotnému vzniku těchto násilných konfliktů, ale také ušetří i finance potřebné na následnou léčbu.
Desatero bezpečného internetu názorně shrnují čtyři výchovné scénky skryté pod heslem „Křečci v síti“, které popisují téma s určitým nadhledem a dávají radu dětem i učitelům, jak se správně na internetu chovat. Byly natočeny ve spolupráci s herci Divadla v Dlouhé a režíroval je divadelní režisér a nadějný herec Braňo Holiček. Videa je možné shlédnout on-line nebo si je stáhnout a použít k pedagogickým účelům
Nedávno jsem se začetl do článku „The importance of rough-housing with your kids“, který vyšel na serveru The Art of Manliness. Protože mne zaujal a protože se svými dcerkami „blbnu“ podobným způsobem, dovolte mi zde shrnout jeho hlavní myšlenky.
Rozhovor s doktorkou Helenou Máslovou o manipulaci s pacienty ve zdravotnictví, neplodnosti i nové potratové pilulce na předpis.
Nevím, kde dělám chybu, ale přechod do školky je u nás vždy stresující záležitost. U staršího syna jsem slzavé údolí očekávala, ten nebyl zvyklý ani na děti, ani na odloučení ode mě. Navíc je tak trochu typ „mouchy snězte si mně“. U mladšího jsem si ale neprozřetelně myslela, jak to půjde hladce. Jednak je na děti zvyklý a jednak byl odmalinka průbojnější.
Předškolní věk dítěte je vývojové období, které začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Označuje se také jako první dětství. Dítě v předškolním období charakterizuje získávání dovedností, základní činností je hra a základním sociálním úkolem začlenit se do dětského kolektivu.
Myslíte si, že skloubit rodinu, výchovu dětí a kariéru zkrátka není možné? Omyl, možné to je, jen si musíte uvědomit, že budete potřebovat podporu svého partnera. Na takové rozhodnutí totiž nejste sama a měla byste se naučit využívat jeho pomoc. Poradíme vám jak, i když máte pocit, že žádnou podporu z jeho strany necítíte.
Období vzdoru nastává nejčastěji mezi druhým a třetím rokem a je u dětí normální. Většinou s ním však mají problém rodiče – zvlášť, pokud se dítě vzteká a řve na veřejnosti, můžete si připadat jako neschopná matka. Jak tuto etapu nejlépe zvládnout?
Jeden a půlletý Honzík si staví komín z kostek. Když se pokouší dát čtvrtou kostku na ostatní a nedaří se mu to, tak naštvaně shodí komín rukou a vše doprovodí patřičným křikem. Tatínek, který si vedle něj v klidu četl noviny, se lekne a vrazí klukovi facku. Pak ještě nezapomene dodat: „Nevztekej se! Když to neumíš, tak to nedělej!“ Ale byl to opravdu vztek? Proč se tak Honzík naštval? A co teprve tatínek?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »