Jw - hodnocení obsahu

V rodinách je v současné době málo dětí, mnoho jedináčků. O co přicházejí? Stačí jim pobyt mezi dětmi v mateřské škole? Slýcháme často, že když je v našich rodinách teď tak málo dětí a tak mnoho jedináčků, je dobře, aby děti přišly mezi děti aspoň v jeslích a v mateřských školách. Zní to logicky, ale přece jen tak docela jednoduché to není. Vývojová psychologie nás učí, že pro děti od třetího roku výš je společnost druhých dětí takřka životně důležitá a že bychom tuto dobu rozhodně neměli promeškat. V tomto věku a ve společnosti vrstevníků se totiž kladou základy pro celou řadu tzv. prosociálních vlastností, které přijdou dítěti k dobrému později ve věku školním, mladistvém i dospělém.

Je krásné pozorovat, jak u dětí klíčí a roste svědomí. Najednou nemusíme nic říkat a jen hledíme, jak dítě samo potlačilo impuls nabádající je k nevhodnému chování. Jak beze slova dává papírek od bonbónu do kapsy, když není v dohledu odpadkový koš. Popíšu vývoj svědomí na příběhu rozbitých hrníčků. Shodou okolností totiž každé z mých dětí v nedávné době jeden rozbilo.

Doba se mění a s ní i role mužů a žen jako rodičů. V APERIU sledujeme vítaný trend, kdy otcové začínají být aktivnější a více zapojení do péče a výchovy svých dětí. Někteří z nich odcházejí na rodičovskou dovolenou, jiní žádají o flexibilní pracovní režimy, aby mohli lépe přizpůsobit svůj čas potřebám dětí. V české legislativě je zakotveno, že otec dítěte má právo o své narozené dítě pečovat za téměř stejných podmínek jako jeho matka, a to i v případě, že současně s ním matka dítěte čerpá mateřskou (rodičovskou) dovolenou (§ 198 odst. 1 zák. Práce). Přesto je otců na rodičovské dovolené v České republice necelé 1 %.

Zatímco dříve rodiče dávali zlobivým dětem nejčastěji pohlavky a facky, současná dospělá generace trestá hlavně zákazem sledování televize nebo hraní počítačových her a brouzdání na internetu. Ukázal to průzkum pro Nadaci Naše dítě.

Když jsem nastupovala na první mateřskou, byla jsem plná ideálů a nadšení, jak si hned do dvou let pořídíme druhé miminko, aby mezi dětmi nebyl velký věkový rozdíl.

Každý vstupuje do rodičovství s nejlepšími úmysly a snahou vyhnout se chyb například svých kamarádek či svých rodičů. Někdy se to daří lépe, někdy hůře, ale pocity selhání přicházejí téměř s železnou pravidelností a jejich nejintenzivnějším spouštěčem je určitě - "zlobení a neposlouchání".

Je vaše dítě v něčem trochu „jiné“? Má jinou barvu pleti, zadrhává v řeči, je nápadně silné nebo mluví špatně česky? Ať je jeho odlišnost jakákoli, mezi vrstevníky to nebude mít lehké. Pomozte mu!

Přístup k výchově dětí se postupem času mění, což je dáno i tím, že rodiče se pro potomky rozhodují ve vyšším věku. Tak, jak se mění společnost, změnila se za poslední roky i výchova. Lidé více přijímají vlivy zvenčí, což se odráží i na výchovném stylu. "Hodně se projevují vlivy jiných kultur, a to nejen té západní," vysvětluje pražská dětská psycholožka Lenka Čadová. Rodiče jsou podle ní mnohem benevolentnější, připouštějí diskusi s dětmi, chápou jejich potřeby a rozvíjejí jejich konkrétní zájmy. Psycholožka navíc ze své zkušenosti soudí, že mnoho rodičů bere zasvé různé alternativní vlivy, třeba přístupy z indiánské kultury.

Máte pocit, že klasické školní třídy s lavicemi, rozvrhem a zkoušením vaše dítě od učení spíš odradí, než motivuje? Nejste v tom sami a máte několik možností, jak to řešit. Můžete s dítětem zůstat doma a vrhnout se na učení společně, nebo se poohlédnout po škole používající alternativní učební metody. Unschooling (dalo by se volně přeložit jako neučení) je výuková metoda založená na přesvědčení, že nejlépe se dítě učí ve chvíli, kdy je na to samo připraveno a má k tomu chuť. Ve školní třídě s dvaceti až třiceti dětmi, daným rozvrhem a osnovami ale není čas a místo řešit, co se komu chce a nechce.