Rodiče a jejich děti

Pískoviště, bábovičky, hračky do vody, ale i prolézačky či skluzavky, neodmyslitelní průvodci dětským létem. Zahradní hračky děti nejen zabaví, ale podporují i rozvoj jejich motorických dovedností či psychických vlastností.

Terapie pevným objetím či terapie pevným držením vyvinutá Martou Welchovou, je neověřenou formou psychoterapie. Měla by intenzivním, ale neagresivním držením řešit problémy narušených vazeb. Terapie byla původně vyvíjena a podporována etologem a nositelem Nobelovy ceny Nikolaasem Tinbergenem pro děti s autismem. Nicméně jeho interpretace autistického chování a z ní vycházející terapie postrádala vědeckou podporu,[1] česká organizace APLA pro podporu dětí s autismem pak proti této metodě veřejně vystupuje.

Ochrana slabšího patřila ve středověku k rytířským ctnostem. Kampak se v dnešní době vytratila? Jedna matka mi poslala novinové výstřižky o šikaně ve škole, o zlém chování některých učitelů, o ponižování a útlaku dětí – a ovšem i o celkové nemravnosti českého národa. Byl toho docela pěkný svazek. Matka prosí, abych jejího mimořádně citlivého syna „zachránil“ před „takovou“ školou. Tento dvanáctiletý chlapec má nyní přejít z takzvané domácí školy do školy veřejné. Důvody pro pokračování domácí školy jsou v tomto konkrétním případě naštěstí jiného druhu, než je pouhý strach ze šikany, takže je chlapce možno s klidným svědomím před obyčejnou školou „zachránit“.

Kdy je vhodné, aby dítě nastoupilo do MŠ ? Za nejideálnější věk nástupu z vývojového hlediska je považován třetí rok života dítěte, ale je to individuální. O nástupu dítěte do MŠ by se mělo uvažovat v době, kdy dítě začíná vyhledávat nové podněty, činnosti, nové kamarády (ne pouze rodiče) a touží objevovat. Prostředí mateřské školy je obrovským zdrojem inspirace pro nová poznání, objevování a komplexní rozvoj dítěte.

V rodinách je v současné době málo dětí, mnoho jedináčků. O co přicházejí? Stačí jim pobyt mezi dětmi v mateřské škole? Slýcháme často, že když je v našich rodinách teď tak málo dětí a tak mnoho jedináčků, je dobře, aby děti přišly mezi děti aspoň v jeslích a v mateřských školách. Zní to logicky, ale přece jen tak docela jednoduché to není. Vývojová psychologie nás učí, že pro děti od třetího roku výš je společnost druhých dětí takřka životně důležitá a že bychom tuto dobu rozhodně neměli promeškat. V tomto věku a ve společnosti vrstevníků se totiž kladou základy pro celou řadu tzv. prosociálních vlastností, které přijdou dítěti k dobrému později ve věku školním, mladistvém i dospělém.

Rozhovor s Michalem Vybíralem, lektorem Ligy otevřených mužů, psychoterapeutem a poradcem v oblasti komunikace, řešení konfliktů a práce s agresí.

Asi týden před loňským Mikulášem mi volala redaktorka jednoho našeho velkého deníku: „Psychologové prý tvrdí, že Mikuláš s čertem mohou děti tak vyděsit, že následný psychický otřes přetrvává po celý život a nešťastného člověka trvale poznamenává. Jak by se dalo takovým neblahým otřesům předejít? Jak děti ochránit?“