Zdravotnictví versus dětští pacienti

Zatímco po odborné stránce je zdejší zdravotní péče na skutečně vysoké úrovni, v přístupu k pacientům máme ještě co dohánět. Někdy jde sice o zdánlivé drobnosti, ale na jejich zlepšení mohou vydělat pacienti i lékaři. Dobře vidět je to na přístupu k dětem.

Představte si, že dorazíte na vyšetření do nemocnice, jehož se trochu bojíte, a navíc nevíte, na které oddělení a kudy zamířit. Obavy však rozptýlí mladík, který si všimne vašeho tápání, hned u vchodu se vás ujme a dovede vás až na místo, kam potřebujete. A ještě si s vámi během cesty povídá, takže se úplně zapomenete bát.

Přesně takhle to funguje například v přední londýnské dětské nemocnici Great Ormond Street Hospital, kterou jsem nedávno navštívila. Jde nejspíše o studenty zaměstnané na částečný úvazek, mají na sobě žluté tričko s nápisem I Can Help You a můžete se na ně kdykoli obrátit – rodiče díky tomu nebloudí, což by jinak malé pacienty zbytečně znejišťovalo. Nejde jen o jejich obavy, ale o to, že vystrašené dítě zákrok hůře snáší, vše déle trvá a někdy se pacienta ani nepovede vyšetřit. Podobných věcí tu je mnohem více a rozhodně stojí za to, aby se jimi naše zdravotnictví inspirovalo.

Čeští pacienti se nevyptávají, lékaři nevysvětlují

Bohužel podmínky, v nichž čeští zdravotníci poskytují své služby, nejsou vždy ideální, což se odráží i na přístupu zdravotnického personálu. Roli hraje naše kultura a to, co považujeme za obvyklé – lidé nejsou zvyklí se ptát, lékaři nebo zdravotní sestry nejsou zvyklí vysvětlovat a navíc často neberou ohledy na pocity pacientů, mezi něž patří i obyčejný strach nebo obava z neznámého.

Situaci komplikují také stavební nebo ekonomické podmínky – pokud se zaměříme na dětská zdravotnická zařízení, vidíme, že mnoho nemocničních oddělení má jen velké pokoje pro několik dětí. Naopak není možné, aby tam vždy byli rodiče, chybí peníze i na lepší vybavení nebo na výzdobu. Naštěstí na druhou stranu přibývá míst, kde se to zlepšilo, ve srovnání se západními zeměmi jsme však stále pozadu.

Rodiče jsou na pokojích i při všech ošetřeních

V západních zemích jsou obvyklé jednolůžkové, maximálně dvoulůžkové pokoje pro dětské pacienty a vždy se počítá s tím, že s malým pacientem bude hospitalizována matka nebo otec. Samozřejmé je i to, že rodiče jsou se svými dětmi během lékařských zákroků, pochopitelně s výjimkou výkonů na operačním sále. Zdravotníci mívají s pacienty, potažmo s jejich rodiči partnerský vztah.

Dobře je to vidět například ve zmíněné londýnské nemocnici Great Ormond Street Hospital. Začíná to už tím, že jednotlivá oddělení jsou pojmenována po zvířatech, takže dítě neleží třeba na neurologii, ale například na oddělení Medvědů nebo Veverek, což je pro malé pacienty mnohem příjemnější.

I u nás už se objevují herní specialisté, kteří si s hospitalizovanými dětmi v nemocnici hrají, ale v Británii fungují i v čekárnách ambulancí, ať už jde třeba jen o běžnou kontrolu, odběr krve, nebo sonografické vyšetření. Jejich úkolem je zejména upoutání dětské pozornosti a rozptýlení obav, říká se jim play specialist, čímž ulehčují situaci pacientů, personálu i rodičů.

S dětmi si celou dobu povídají a jsou s nimi vedle rodičů i během celého zákroku, tamní lékaři si bez nich svoji práci už ani neumí představit.

Zdravotníci ve Velké Británii nechodí v bílých pláštích, ale v civilu, pouze muži nemohou z hygienických důvodů nosit kravatu a u košile musí mít vyhrnuté rukávy. Dobře vymyšlená jsou i hygienická opatření, například madla dveří jsou opatřena dezinfekcí, u vstupu do oddělení jsou dezinfekční rohože a návštěvy si tak nemusí brát žádné nemocniční galoše a podobně – to se objevuje už i českých nemocnicích.

Proč je důležitá práce s celou rodinou?

Vstřícný přístup se neobjevuje jen ve Velké Británii, ale také třeba v Německu. Výborně na mě působil přístup personálu na klinice určené pro dlouhodobější léčbu dětí s revmatickými onemocněními v Garmisch-Partenkirchenu. Tamní Kinderklinik přijímá děti a dospívající ke čtrnáctidenním a delším pobytům, pacienti sem přijíždějí z celého Německa i ze zahraničí, přičemž léčbu hradí pojišťovna.

K pobytu je možno přijmout celé rodiny včetně sourozenců dětí, kteří zde stejně jako pacienti chodí do školy nebo školky. Na klinice mají menší děti k dispozici odstrkovadla, mohou se tak volně pohybovat po celém zařízení či navštěvovat kamarády z jiných oddělení a podobně. Odstrkovadlo plní nejen funkci dopravního prostředku, ale také vhodně doplňuje rehabilitaci tím, že pomáhá odlehčení kyčelních kloubů při pohybu. Větší děti mají možnost vycházek a návštěvy města Garmisch-Partenkirchen.

Dětem i jejich rodině se zde věnují i mimo léčebné procedury. Vycházejí tu z toho, že revmatologické onemocnění se netýká jen samotného pacienta, ale má dopad na život celé rodiny, a proto tu také s celou rodinou do jisté míry pracují. To je rozhodně žádoucí přístup.

Hodnocení: 
Zatím nehodnoceno

If you are looking for a detailed threshold guide, try these sites: www.wonderful-prague.com