Jw - hodnocení obsahu
K rozvoji řeči potřebují děti kvalitní podněty, říká logopedka Dana Kutálková, se kterou jsme si povídali o dětské mluvě.
Rozhovor s psycholožkou Alenou Vávrovou. Všichni si přejeme, aby naše děti vyrůstaly v harmonickém prostředí, které jim svědčí. O tom, jak takové optimální podmínky pro vývoj dítěte vypadají a co je může „nabourat“, i jaké výchovné přístupy se osvědčují, jsme mluvili s psycholožkou Alenou Vávrovou.
Dětství je životním obdobím téměř zcela věnovaným hrám a hraní, na které mnozí z nás vzpomínají s notnou dávkou nostalgie. Z pohledu dítěte však hra není jen oddych a zábava, ale svým způsobem vážná věc.
Každé dítě je individualita a to platí o všech dětech, tedy i těch, které dosahují v určité kognitivní (poznávací) oblasti nadprůměrné schopnosti. Přesto se ukazuje, že rozumově nadané děti mohou mít jisté společné projevy chování, které souvisí s jejich rozvinutými rozumovými schopnostmi. Ne všechny nadané děti však poznáme podle níže jmenovaných charakteristik. Je řada nadprůměrně nadaných dětí, jejichž schopnosti nejsou rovnoměrně rozloženy či rozvinuty, a tomu odpovídají i jejich typické projevy chování, které také nesou nádech určité nerovnoměrnosti a kolísavosti. Jsou však i nadané děti, které je téměř nemožné identifikovat pouze na základě pozorovatelného chování (např. děti s poruchou učení, děti s poruchou chování, děti školsky neprospívající a další), protože jejich skutečné schopnosti bývají maskovány a kompenzovány zmíněným více či méně závažným handicapem. Zejména v těchto případech je nutná cílená psychologická diagnostika a školní opatření, aby se tak umožnila odpovídající náprava handicapu a optimální rozvoj schopností.
Problémové chování předškoláků a jejich emocionální problémy jsou tématem, na něž ani odborníci nemají jednotný názor.
Chcete, aby vaše děti, až budou dospělé, dělaly práci, která je nebaví? Ne? A co pro to děláte?
"Největší změna v životě je první dítě, pak už prostě jen přibývají další," směje se vodácký olympijský vítěz z roku 1992, dříve proslulý pivními rebeliemi či prodejem medailí, dnes lékař a otec tří synů a tří dcer v rozhovoru pro Víkend MF DNES.
Ustát dětský vzdor a záchvaty vzteku stojí nás rodiče spoustu sil. Dokud je to za zavřenými dveřmi, ještě to lze vydržet, ale co dělat, když začne vaše zlato dělat scény na veřejnosti.
Odkud se bere násilí, zlo a agresivita? Dnes a denně jsme svědky násilí v televizi, v rádiu, v časopisech a knihách, všude kolem sebe. Již malé děti jsou k sobě plné zvůle, vzteku, násilí a agrese. Školy se stávají pro všudypřítomnou agresi jámou lvovou a učitelé krotiteli špatných návyků svých svěřenců. Věřit, že agresivita nemá příčiny, by znamenalo myslet, že je iracionální a není neodvratná. Tak tomu však není. Leda u těch, kteří se s ní smíří a hlavně u těch, kteří ji používají. Takže je důležité pranýřovat přizpůsobení se násilí, jež se šíří zákeřně jako droga.
Kdo by neznal půvabný seriál o Machovi a Šebestové. Může se takové přátelství vyskytnout i ve skutečnosti? Odpověď nám dává vývojová psychologie.
Kroužky dětí, třídní schůzka, zubař. Do toho služební cesta, výročí svatby, pracovní večeře a druhý den návštěva babičky. Jak si to zapamatovat a zkoordinovat tak, aby všechno klaplo? Chce to rodinný plán.
Mgr. Marie Těthalová hovoří s psycholožkou Ladislavou Lažovou
Je zajímavé, v jakých situacích vyplouvají na povrch zapomenuté vzpomínky. Jako ta, co se mi vybavila, když jsem utírala slzy kolegyni, co jí pozitivní těhotenský test "zničil kariéru". Právě totiž měla povýšit z mizerně placené nudné pozice na tu, o které dlouho snila...
Než půjde vaše dítě do školky či školy a začne se od vás pomalu odpoutávat, měla byste ho naučit nejen to, jak se zavazuje tkanička a koho zdravit, ale také morální principy, jež bude potřebovat pro život. A jaké to jsou?
Víte, co mnoho matek trápí víc než obtížné hledání a stanovení hranic, nároky mateřství či skloubení všech povinností? Vlastní chování k dítěti. Přesněji, nepřiměřené reakce v podobě hněvu, křiku nebo dokonce vyhrožování. Proč se to děje a co se proti tomu dá dělat?
Úplně normální ráno. Pobíhám po kuchyni v noční košili a chystám snídaně. „Chceš koblížek?“ – dle očekávání mladší syn nadšeně kývá hlavou. Položím koblihu na talířek. Dvakrát si kousne, řev. „Co je?,“ ptám se s klidem, je přece teprve ráno. „Neci,“ zběsile gestikuluje klučík a plive kolem sebe marmeládu. Obětuju se a marmeládu z koblihy vycucnu. Utírám marmeládové fleky ze stolu a podlahy. Řev. „Co je?,“ tážu se pevným hlasem matky. „Není,“ ječí syn zběsile a hází kolem sebe kousky koblihy.
Předškolní věk zahrnuje období od dovršení třetího roku života do nástupu dítěte do školy ve věku šesti let. Mnoho dětí vstupuje po dovršení třetího roku do mateřské školy, což pro ně představuje významný životní mezník. I celé období nazýváme často „věkem mateřské školy“. Kvalitativní zvláštnosti předškolního věku charakterizují pozoruhodné změny v tělesných a pohybových funkcích, poznávacích procesech, v citovém a společenském vývoji i změny ve vývoji osobnosti dítěte.
Jeden velký autor jednou napsal: „Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“ Pan Exupéry měl pravdu. Každý už to jistě jednou zažil, ať z pozice dítěte či rodiče. Pojďme se tedy společně podívat, co takové dítě potřebuje. Co očekává od okolního světa a na co nesmíme zapomenout při jeho výchově, vzdělání a utváření sebe sama. Zaměříme se na velice důležitou etapu vývoje dítěte a tedy předškolní věk.
Viděla jsem kdysi povedenou reklamu na kondomy. Pohledný muž nakupuje v supermarketu se svým tří nebo čtyřletým synkem. Dítě má svou představu o vhodném obsahu košíku a souboj otce a syna vrcholí vřeštícím a kopajícím klukem uprostřed rozházeného zboží. Pohoršlivé pohledy spolunakupujících, zoufalý výraz tatínka – a kýžená reklama.
Vztek patří mezi základní emoci, která je součástí našich životů a byla popsána před několika tisíci lety. Menší část „dětského výbuchu“ se přisuzuje uvolnění nahromaděné energie z frustrace a větší část je namířená účelově proti nám – dospělákům.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »