Může pravidelný spánkový režim přispět k vyššímu IQ dítěte?

jadminw

Téma:

The Economist, 13. 7. 2013 (přeložila Lenka Šnajdrová) V dávných dobách, kdy děti byly jen vidět, nikoli slyšet, a kdy bez odmlouvání vyhověly přáním svých rodičů, všichni věděli, jak důležité je dodržovat pravidelný čas uložení ke spánku. Co na to říkají rodiče dnešních dětí? „Jestli chodí pravidelně spát? Ani náhodou!“ shodují se většinou. Nejnovější výzkum prof. Yvonne Kellyové z britské University College London však ukazuje, že naši předkové měli pravdu – alespoň v polovině případů. Zdá se, že z pravidelného ukládání ke spánku mají prospěch děvčata, nikoli však chlapci.

Prof. Kellyová prozkoumala řadu studií, které se zabývaly souvislostí mezi spánkovými návyky a kognitivními schopnostmi dospělých a adolescentů. Všechny studie ukazovaly, že ti, kdo chodí spát nepravidelně, mívají horší studijní výsledky. Překvapilo ji ale, že u dětí dosud téměř nikdo podobný výzkum neprováděl. Prof. Kellyová se svými kolegy se proto ve svém nejnovějším výzkumu zaměřila na vzájemnou souvislost mezi spánkovými návyky a kognitivními schopnostmi 11 178 britských dětí narozených v období od září 2000 do ledna 2002, které byly zařazeny do multidisciplinárního výzkumného projektu Millennium Cohort Study.

Informace o době, kdy chodí děti spát, posbírali výzkumníci u každé zapojené rodiny v průběhu čtyř návštěv u nich doma. Tyto návštěvy se postupně uskutečnily v době, kdy bylo dětem 9 měsíců, 3 roky, 5 let a 7 let. Vědci se nejen dotazovali na to, zda rodiče dětem stanovili dobu uložení ke spánku (a zda ji dodržovali pokaždé, většinou, občas nebo nikdy), ale u dané rodiny přihlédli i k jejím každodenním zvyklostem, ekonomické situaci a některým dalším záležitostem – např. zda rodiče dětem před uložením ke spánku četli a zda byla v dětském pokojíčku televize. Tříleté, pětileté a sedmileté děti navíc vyplňovaly standardizované dotazníky zaměřené na čtenářské, matematické a prostorové dovednosti, které umožnily vyhodnotit jejich IQ.

Výsledky studie byly publikovány v odborném časopise Journal of Epidemiology and Community Health (1). Ukázalo se, že sedmileté děti, které v předchozích letech nechodily pravidelně spát, zřejmě mají snížené kognitivní schopnosti ve srovnání se svými vrstevníky, kteří dodržovali pravidelný spánkový režim – a to nezávisle na relevantních okolnostech, jako je čtení před spaním, přítomnost televize v pokojíčku či socioekonomický status rodiny. Překvapivě to však platilo pouze u dívek. Na stupnici IQ dosahovaly dívky s pravidelným spánkovým režimem o 8 až 9 bodů více než jejich vrstevnice, které chodily spát nepravidelně.

Na kognitivní schopnosti chlapců zjevně neměla (ne)pravidelnost spánkového režimu žádný vliv. Chlapci, kteří byli ukládáni ke spánku nepravidelně, měli ve věku tří let asi o 6 bodů nižší IQ než jejich vrstevníci s pravidelným spánkovým režimem. Než však dosáhli sedmi let věku, rozdíl se postupně smazal.

Nalezený rozdíl mezi oběma pohlavími je zarážející. Prof. Kellyová takový závěr nečekala a nedokáže jej ani nijak vysvětlit. A jak mají vědci ve zvyku uvádět – tentokrát však oprávněně – pro odhalení tohoto fenoménu bude zapotřebí dalšího výzkumu.

Než se týmu prof. Kellyové podaří záhadu rozluštit, v domácnostech s malými dětmi se budou i nadále odehrávat každodenní večerní bitvy o ulehnutí do postýlek. Zvláště malí kluci získají další argument, proč ještě nemusí jít spát... A dobrá zpráva nakonec: kdo je natolik chytrý, aby si v původním článku (1) dokázal přečíst výsledky studie prof. Kellyové a porozumět jim, nemusí mít obavu, že se na něm negativně podepsaly špatné spánkové návyky z dětství.

Reference

Kelly, Y., Kelly, J., Sacker, A. (2013). Time for bed: associations with cognitive performance in 7-year-old children: a longitudinal population-based study Journal of Epidemiology & Community Health DOI: 10.1136/jech-2012-202024
Millennium Cohort Study (Centre for Longitudinal Studies)